ANSCHUTZ 1907 REP.


Hledání nejvhodnější pušky pro disciplínu "Malá odstřelovačka" je značně komplikované. Pušky soudobé české produkce (CZUB ZKM) většinou nedosahují potřebné přesnosti střelby, která je cca 0,5 MOA (tedy půl úhlové minuty), což je na 50m cca 7,5mm "ctc" (center-to-center), tedy cca 13mm opsaná kružnice. ZKM neumějí oněch 0,5 MOA hlavně díky tomu, že jsou příliš lehké, mají velmi špatný spoušťový mechanismum a k tomu naprosto špatně tvarované pažby, které střelbě vleže nevyhovují (je potřeba mít kolmou pistolovou rukojeť a výraznou, nejlépe stavitelnou, lícnici. Ze zbraní starší české produkce, jako jsou pušky řady ZKM 455 a 456 vyhovují většinou jen opravdu povedené kusy - a to v pažbě "Aeron", která se již ideálu blíží. Tyto pušky si však stále zachovávají velký neduh v podobě špatného spoušťového mechanismu. Proto se střelci této disciplíny naklonili na stranu sportovních terčovnic, kterých je u nás stále v nabídkách různých bazarů mnoho - a které mají velmi dobře stavitelné spoušťové mechanismy, vynikající těžké a přesné hlavně a naprosto vyhovující pažby. Jedná se valnou většinou o ruské zbraně SM-2 a nebo východoněmeckou Haenel SUHL150. Tyto zbraně již dokáží dosahovat přesnosti 0,5 MOA, ale mají velkou nevýhodu - jsou pouze jednoranové - a tedy v některých položkách, příliš pomalé. Střelci se snaží tuto slabinu eliminovat rychlým přebíjením, ale rychlosti pušky opakovací se i ti nejzručnější pouze blíží. Stará produkce opakovací "terčovnice" nenabízela, takže není jiná možnost, než se spokojit s jednorankou. Experimenty s biatlonovým provedením těchto zbraní - například ruské SM-2 - se zatím nesetkávají s úspěchem. Biatlonové SM-2 jsou sice opakovací, ale jsou podstatně lehčí než jejich terčové verze a je jich mezi lidmi jen velmi velmi málo.

 

Novodobá produkce malorážek příliš mnoho opakovacích zbraní s přesností na úrovni terčovnic nenabízí. Lovecké malorážky, ačkoli od renomovaných firem, přesnosti potřebné pro "malou odstřelovačku" nedosahují.

 

Jedna vlaštovka se ale na českém trhu objevila - a to na konci roku 2009. Je to opakovačka světoznámé značky Anschutz (Germany), postavená na bázi osvědšeného systému "1907", který je používán v jednoranové verzi zejména pro olympijské střelecké disciplíny a je vyhledáván hlavně střelkyněmi z celého světa. (Model 1907 je určen ženám, jelikož je o něco lehčí, než pánský model 1913) Tento systém anschutz na jistou zakázku vyrobil v zásobníkové verzi (tedy jako opakovačku) a spolu s desetiranovým zásobníkem ji prodává pod názvem Anschutz 1907 Rep. (jako Repetier)

 

Výhody tohoto řešení jsou nasnadě - terčovnice dosahující vynikající přesnosti vybavená opakovacím (zásobníkovým) systémem.

 

Klikněte na kterýkoli obrázek pro jeho zvětšení!

 

Systém Anschutz 1907 Rep.

Porovnání se systémem Suhl150 (nahoře)

 

Anschutz 1907 Rep. má ovšem i své stinné stránky. Hned první z nich je její cena, která se i přes jistou "akci" firmy Anschutz, snažící se údajně prodat několik těchto "zakázkových" kusů za výhodnější cenu, než je cena standartní verze 1907, vyšplhala až na částku 38500Kč za holou pušku. (leden 2010, zdroj www.euroshooting.eu) Pravdou zůstává, že tato puška byla nabízena v exkluzivní pažbě z barevného laminovaného dřeva. Cena holého systému (chcete-li železa), činila 24500Kč. Dalším negativem této konkrétní zbraně byl spoušťový mechanismus, který je sice naprosto shodný se systémem terčovnice 1907, ale byl z výroby vybaven pružinkou pro vyšší odpor spouště. Tento problém je ale velmi snadno řešitelný. Nejen, že díky naprosto geniální koncepci spoušťového mechanismu Anschutz, jde spoušť i s touto silnou pružinkou nastavit na velmi přijatelný chod, ale navíc objednání originální pružinky není žádný problém a přijde na pár korun.

 

Anschutz 1907 Rep. v barevném laminu

 

Podstatným negativem se ukázal samotný systém přebíjení. Pouzdro závěru a závěr jsou totiž evidentně stavěny a koncipovány pro jednoranovou pušku, takže přidání zásobníkové šachty přináší problém s podáváním nábojů. Zásobník je umístěn příliš nízko pod dolní hranou komory a náboj tedy musí vyskočit ze zásobníku a do komory je směrován náběhovou plochou, která však v závislosti na rychlosti přebití zanechá na střele nabíjeného náboje otlak či otisk. Naštěstí testy velmi překvapivě ukazují, že tato drobná deformace střely při nabití nemá znatelný vliv na přesnost střelby - olověná střela se patrně "srovná" díky vývrtu hlavně ještě před jejím opuštěním.

 

Náboj vyjíždí ze zásobníku po náběhu do komory

Náboj vyskočil dýnkem do vybrání v čele závěru, je zachycen

vytahovačem a přidržovačem a je dále směrován do komory

 

Drobná negativa této zbraně doplňuje nepříliš hezká a nedobře tvarovaná spoušť (jazýček), což je ovšem velmi jednoduchá záležitost k vyřešení - nechá se vyrobit u šikovného puškaře jazýček dle vlastních potřeb - nebo lze dokoupit jazýček z nabídky mnoha firem, vyrábějících sportovní doplňky těchto zbraní - zde se ale připravte na vysoké cenovky.

 

Posledním zaznamenaným negativem je usazení pouzdra závěru do dřeva pažby. Zde je díky přítomnosti zásobníkové šachty velmi málo dřeva pod předním upínacím šroubem, což má za následek prasknutí této dřevěné přepážky pod šroubem, když se tento utahuje na příliš velký moment. (doporučených 5nm pažba vydrží, více nikoli)

 

Pod předním šroubem je vybrání pro zásobníkovou

šachtu, takže zde zbývá příliš málo dřeva pro opření

Zespod je již tak slabý materiál ještě zeslaben vybráním pro kovový

kroužek, do kterého zapadá hlava předního upínacího šroubu.

Dřevo pod tímto kovovým kolečkem nevydrží velký tlak!

 

Zásobník na 10 ran, dodávaný se zbraní

 

Vše je ale řešitelné! V případě, kdy chce mít střelec jistotu absolutní přesnosti své zbraně, může nabít náboj ručně (po jednom), jako je tomu u jednoranovým zbraní, což není problém při zasunutí prázdného zásobníku, ale je potřeba náboj zastrčit přímo do komory. Nabíjení "po jednom" má pomoci jednoranový podavač, který je ke zbraní také nabízen, ale tento je spíše jen pomůckou, aby náboj, když vyklouzne z prstů, zapadl do žlábku podavače a byl nasměrovaný do komory. S podavačem však také náboj škrtá o náběh do komory, takže je vždy lepší jej do komory zasunout ručně (prsty).

 

Stejně tak nedostatek pažby s jejím zeslabením pod předním šroubem - když už si někdo koupí takto kvalitní (a drahou) zbraň, jistě pro něj nebude problém, nechat svou pažbu vybavit systémem "pillar bedding", který dokáže šikovný puškař, jako je například osvědčený borec Standa Vreštiak z Lysé nad Labem, zhotovit během 14-ti dnů za cenu nepřesahující 2000Kč. Bedding navíc bude nejen řešením problému, ale také přidanou hodnotou - jelikož zlepší chování zbraně při změnách teploty a vlhkosti. (POZOR - bedding ovšem znamená i určité riziko - né vždy se totiž povede dokonale a existují již i případy, kdy puška, vybavená pillar beddingem, podávala horší výsledky, nežli před touto změnou.)

 

A nyní k výhodám a dobrým vlastnostem. Systém Anschutz 1907 se vyznačuje, stejně jako ostatní jejich TOP modely malorážkových systémů, vynikajícím úderníkem, který je sám o sobě lehký, mí ideální tvar a přitom jezdí po velmí krátké dráze, což je velmi důležité pro přesnost střelby - částečně eliminuje strhávání. Samotný systém je velmi pečlivě a přesně vyroben. Vše je dokonale opracováno, nábojová komora je těsná a přesně vyrobená, stejně jako ústí hlavně, které je známkou německé preciznosti a pečlivosti. Zásobníková šachta spolu se zásobníkem jsou sice složeny pouze z plechových výlisků, což působí trochu lacině, ale to je evidentně způsobeno tím, že jsou zde jaksi "navíc", na jejich funkci nemá provedení vliv.

 

Spoušťový mechanismus je kapitolou samou pro sebe. Je proste geniální, úžasný a nepřekonatelný. Možnosti jeho nastavení neznají mezí. Vše je jednoduché a jeho chod je vždy hladký až "máslový". S takto dobře naladitelnou spouští je přímo radost střílet - i když některé borce tyto možnosti dokáží až unést k experimentům se spouštěním "na fouknutí", což může způsobit nechtěné rány - a tedy velké problémy. Mechanismus prostě a jednoduše umožňuje vše, na co si vzpomenete.

 

Závěr chodí v pouzdře celkem hladce, i když na nové zbrani se objevuje občasné zadrhnutí dané neochozenými plochami, což se dá vyřešit trochou vazelíny. Mírně je potřeba zaleštit přechodovou hranu ve vybrání pro vodící část závěru (na spodku pouzdra), aby šla klika zcela hladce zavírat - z výroby je toto vybrání provedeno sice velice přesně, ale tím pádem je hrana příliš ostrá a závěr by jí musel mnohokrát "přeběhnout", aby se samovolně ochodila a odpor při zavírání se zmenšil. Klika závěru je mírně zahnutá zpět, vybavená vyměnitelnou dosti masivní kuličkou. Kulička je z kvalitního plastu našroubovaná a zalepená na klice - při její demontáži (za účelem výměny) je občas potřeba jí vyloženě zničit, aby bylo možné ji povolit. Kuliček je k těmto závěrům nabízeno ve světě nepřeberné množství, tovární kulička je však naprosto vyhovující a výměna většinou slouží pouze pro odlišení-se.

 

Systém je vybaven pojistkou se dvěma polohami, umístěnou na jeho levém boku - poloha "Fire" umožňuje střelbu zatímco "Safe" blokuje úderník, takže vystřelit nelze, otevřít a zavřít závěr však ano.

 

Originální pažba má klasické a osvědčené tvary, používané firmou Anschutz již desítky let. Kolmá pistolová rukojeť spolu se stavitelnou lícnicí jsou naprosto vyhovující příjemné střelbě z polohy "vleže s oporou". Pažba je vybavena stavitelnou kovovou botkou (stavitelnou v několika směrech) a také UIT lištou zespod předpažbí, do které lze umístit jezdce pro uchycení řemenu, nebo také dvojnožky (například Harris). Tohoto jezdce si musíte dokoupit, nebo nechat vyrobit. Pažba je vyrobena z kvalitního lepeného dřeva tří barev, takže její tvarování je oživeno střídajícími-se barvami dřevěných vrstev - šedé, modré a zelené.

 

Toto vše velmi pozitivně působí na přesnost zbraně - díky čemuž puška dosahuje vynikajících rozptylů, o čem Vás výrobce přesvědčí již při koupi přibalenou nástřelkou, která obsahuje 10 ran z dané zbraně na vzdálenost 50m - vše v jedné díře, jak je u Anschutze zvykem.

 

Nástřelka přibalená ke zbrani

 

Já osobně jsem si zakoupil pouze systém 1907Rep. a díky několika schopným a ochotným kamarádům jsem jej mohl usadit do "custom" pažby, podle vzoru Suhl150, na který jsem zvyklý. Výroba pažby znamenala sehnat kvalitní dřevo. Já sehnal laminované finské dřevo v šedo-černé barvě, používané v CZUB pro odstřelovačky CZ 700. Dále jsem nechal do dřeva udělat bedding pro můj systém, samozřejmě u mistra Vreštiaka, který mi také vyfrézoval hrubé tvary pažby. Poté přišla dlouhá a náročná fáze pilování a ladění tvarů, kterou jsem zastal sám ve spolupráci s kamarádem puškařem Jardou. Další fází byla příprava povrchu pažby před šelakovou politurou, což obnášelo mnohanásobné broušení smirkovými papíry od hrubosti cca 180 až po 400 a poté leštění brusnou vatou a jemným papírem spolu s opakovaným namáčením a sušením, které pomůže vychytat dřevěné "chlupy" a vlákna. Takto připravenou pažbu dostal do rukou další šikula, Tomáš, který jí dal konečný vzhled s pomocí hromady vrstev šelakové politůry dle vlastní receptury. Poslední slovo měl opět Jarda, když pomohl instalovat poutka pro řemen, nožičky, vyrobil jazýček spouště a doladil váhu pažby tak, aby se kompletní puška vešla do limitu 6kg, který ukládají pravidla disciplíny "Mizivé cíle do 50m". No a Malá odstřelovačka byla na světě. První testy nové zbraně ukazují, že to úsilí stálo zato. Vše důležité ale ukáže až nastávající sezóna soutěže MaO v roce 2010.

 

Moje pažba ještě v průběhu ladění tvarů, bez povrchové úpravy

Pažba dostává povrchovku

Finální výsledek

 

Finální výsledek

První testovací terče, 50m, RWS R50, 5 ran v každém terči

 

Na své nové sestavě jsem vyzkoušel nejdříve ocelové montáže Kozap se zakázkově vyrobenými základnami pro rybinu 11mm s rádiusem. Jelikož jsem ale zjistil, že Kozap šel s kvalitou výroby montáží velmi dolu - oka nejsou stejně vysoká a měl jsem smůlu i s jejich excentricitou - přešel jsem nakonec na řešení s lištou Weaver. Nejdříve jsem vyzkoušel malé Weaver lišty, prodávané jako redukce z 11mm rybiny například na E-Bay za pár korun (obrázky výše). Na tyto lišty jsem posadil velmi kvalitní ocelové montáže Leupold PRW. Poté jsem ale našel firmu http://www.rimfiretechnologies.com/ , která vyrábí pro Anschutz model 54 a 64 jednodílnou Weaver lištu, dokonce nakloněnou o 20MOA dopředu. Rozměrově by nejlépe vyhovovala varianta pro Anschutz 54, ale já chtěl mimo jiné lištu předsazenou, aby bylo možné dát přední oko montáže hodně dopředu. Proto jsem koupil lištu pro Anschutz 64 - která se vyrábí předsazená, ale bohužel její výřez pro výhozí okénko je asi o 5mm užší, takže bylo nutné nechat lištu upravit puškařem, aby s výhozím okénkem lícovala dokonale. Další věci, co bylo potřeba udělat, byla výměna červíků, kterými se lišta uchycuje na pouzdro závěru. Ačkoli je závit v liště dlouhý téměř 10mm, dodané červíky byly dlouhé pouze 5mm. Objednání nových delších červíků nebyl velký problém, avšak jejich cena je velmi vysoká, jelikož jde o palcové závity americké výroby, které se u nás nevyrábějí.

 

Tato lišta je však poměrně vysoká, takže jsem musel nahradit montáže Leupold PRW nižší montáží - vybral jsem montáže Burris XTRA Tactical - které jsou sice duralové, ale velmi masivní a perfektně vyrobené. Nyní tedy mám předsunutou Weaver lištu s náklonem 20MOA a na ní masivní taktické montáže. Sestava to není nejlevnější, ale stabilita je perfektní a navíc je díky sklonu o 20MOA možné nastřelit pušku i na velkou vzdálenost! U téže firmy jsem objednal také kuličku závěru, kterou mohu také pouze doporučit.

 

Sestava je kompletní a připravená na sezónu

Lišta Weaver se sklonem 20MOA, montáže Burris Xtra (Low),

nová kulička závěru

 

ANSCHUTZ 1907R - nutné úpravy


Od mého nákupu této zbraně uplynul rok a tak se vracím k tomuto tématu, abych popsal nejnutnější úpravy, které se mi na tomto systému osvědčily.

 

První drobnost jsem již popisoval - je jí zaleštění přechodové hrany ve vybrání pro vodící část závěru (na spodku pouzdra). Když jemným pilníčkem, nebo jiným způsobem, oleštíte tuto přechodovou hranu uvnitř pouzdra závěru a také hranu vodící části závěru, znatelně se zlepší zavírání závěru při nabíjení - odstraní se drhnutí, způsobované ostrými hranami.

 

Přechodová hrana ve vybrání pro vodící

část závěru (uvnitř pouzdra závěru)

Oleštěná hrana vodící části závěru

 

Druhou, avšak mnohem podstatnější změnou, je úprava zobáčku vytahovače. Všechny Anschutz 1907R, které jsem doposud měl možnost vidět v akci, trpěly z výroby stejným neduhem a to, že vyhazovaly prázdné nábojnice ve většině případů směrem přímo vzhůru. Takto vyhozená nábojnice se však často odrazí od tubusu puškohledu zpět do výhozího okénka a způsobí zádrhel při přebíjení. Tato vada mne stála mnoho vteřin a nervů při závodech. Vyhazování se mi podařilo vyřešit až odpilováním poloviny zobáčku vytahovače zespodu tak, aby vytahovač stále spolehlivě vytahoval nábojnice z komory, ale nedržel je tak pevně. Tato úprava způsobí spolehlivé vyhazování směrem doprava - ven z výhozího okénka.

 

Poslední, ale také velmi důležitou úpravou, je drobné vyklonění čela zásobníku směrem dopředu. Naupravený zásobník, jelikož je vyrobený z jakéhosi plechu, má svou přední stranu na svém vrcholu zakončenu ostrou hranou. Při podávání náboje do komory je však vlivem tření posouván i druhý náboj (v zásobníku) směrem dopředu, přičemž tento náboj často zajede špičkou střely nad tuto ostrou hranu. Když je poté při dovření závěru zatlačen směrem dolů - do zásobníku, dojde k poškození střely. K odstranění této závady stačí malými kleštičkami vyhnout horní konec čela zásobníku směrem dopředu tak, aby zásobník v šachtě nedrhnul a přitom aby bylo čelo zásobníku trochu dále od špičky střely náboje druhého v pořadí. Po takto upraveném čele zásobníku při nabíjení druhý náboj sklouzne zpět do původní pozice v zásobníku a nedochází k poškození jeho střely.

 

Upravený drápek vytahovače

Zásobníky s upraveným čelem (drobné vyhnutí směrem dopředu)

 

Po odstranění těchto nedostatků se puška Anschutz 1907R stává nejen velmi přesným, ale hlavně naprosto spolehlivým nástrojem. Důkazem budiž mé první místo v celoroční lize v Malé odstřelovačce, získané letos (rok 2010) právě s touto zbraní.

 

1. místo, celoroční liga Malá odstřelovačka 2010